Ahoj všichni moji fandové. Z toho, jak to tady vypadá s tím mým dopisováním, jste asi sami vytušili, že tudy cesta nevede. Rozhodl jsem se tedy od podlahy změnit strukturu této mé části webu a to tím způsobem, že příspěvky budou bez většího psaní, leč snad častější. Přiznejme si, ono už ani není moc o čem pořád psát tak, aby se to stále neopakovalo. No posuďte sami. ...

To máme letos ale krásný léto, co? Takový horka a sucha jsem ještě v životě nezažil. A to už jedno léto pamatuju. To loňský bylo taky pěkný, ale na to letošní zdaleka nemělo. Možná je to tím, že si ho letos můžu užívat na zahradě. Háá, a to je to, na co se teď vymluvím ohledně takový velký pauzy od posledního příspěvku na tyto moje stránečky. Prostě skoro pořád jsem venku a nemám hda něco sepsat. Dokonce to dospělo tak daleko, že taťka sehnal takovej starší malej zavírací počítač a tento příspěvek je už psán zpola na zahradě a zpola v baráčku. ...

Tak si to představte. Jsem tu s vámi už jeden celý, dlouhý rok! Vám to jistojistě uteklo jako voda, ale pro mne je těch dvanáct měsíců CELÝ můj život. Za tu dobu se u mne stalo hrozně moc věcí. Z malého tvorečka, který se musí jen krmit, přebalovat a uspávat, jsem vyrostl do "o něco méně malého" tvorečka, který už umí si s vámi hrát, smát se na vás, trošku se vztekat, za ruku ťapat, celou koupelnu vodou pocákat a pro váš úsměv i bobek do nočníku někdy udělat. Bydlel jsem už ve městě i na vesnici, vozím se na kole, potápím se a sním už piškot úplně sám. A musím vám říct, že mne to baví, je mi s vámi se všemi moc dobře a jsem rád, že jsem se narodil. ...

Ahój, tak vás opět vítám u mých stráneček. Vám řeknu, to je úroveň s tím mým pravidelným dopisováním, co? Tímhle tempem napíšu ještě tři, možná čtyři články a v pátým vám tu ofotím mé první vysvědčení. No, rozhodně jsem si to představoval s touhle rubrikou úplně jinak, tak jednou měsíčně pár odstavečků, ale nedá se to. A to tu na mne ještě čeká 6 hodin nesestříhaného videa se mnou v hlavní roli. Na to kdy já se dostanu, to vůbec netuším. Asi to pošlu panu Čáslavskýmu, ten umí krásně sestřihat tyhle archivní videa ... a to už z těch prvních natáčení archiv je, to si pište...

Tak se vám vážení budu po dlouhé době opět chvíli věnovat. Omlouvám se za určité zdržení, které ovšem není zaviněno mnou. Taťka totiž poslední dobou nějak neměl moc času a nechtěl mi ani pustit počítaček a nějaký to písátko v něm. Já to totiž ještě tak nedovedu, to až tak za rok za dva. Pořád byl někde pryč, buď v práci nebo dělal něco okolo naší chaloupky na vsi, do které jsme se před pár dny přestěhovali. Zato mamka, ta snad nemaká nebo co. Je se mnou doma víceméně furt. Ne že by mi to teď nějak vadilo, mám maminku dost rád a taťka dokonce říká, že na nás vyšla ta nejlepší ze světa. A teď se mi to i dost hodí, jsem sice šikovnej dost, ale přece jenom nemusím si vařit, k vaně si nemusím stavět žebříček, taky v plínce se mi to tolik nehromadí...

Myslím, že je načase abych tuto moji fotokroniku nebo jakýsi fotodeníček začal trošku komentovat. Vyrostl jsem už totiž z věku kdy jsem jenom spal a baštil a baštil a spal (jsou mi totiž tři měsíce ... no dobře tak teprve za chvíli budou) a tak se začínám trochu rozkoukávat po světě. A protože jsem zjistil, že bych si nějaký ten volný čas mohl najít, rozhodl jsem se občas sepsat pro tyhle, tak trošku i moje webový stránky, sem-tam pár řádek. To víte moc toho asi nebude, nedostanu se každej den k počítači ...